Montessori pedagogika

Montessori pedagogika je výukový systém založený na přirozeném podněcování dětí k osobnostnímu rozvoji, které nejlépe ilustruje hlavní heslo Montessori pedagogiky: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Maria Montessori k němu dospěla na základě svého rozsáhlého, ze začátku lékařského, výzkumu a praxe s dětmi.

Základní principy

  1. Pomoz mi, abych to dokázal sám – Tato prosba, s níž se malé dítě obrátilo na Marii Montessori, se stala hlavním krédem její pedagogiky. Úkolem dospělých je to, aby dítě vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti, vrůstalo do světa, který ho obklopuje.
  2. Respektování senzitivních (citlivých) období. – Senzitivní období je doba, v níž je dítě obzvláště citlivé a jakoby připravené pro získávání určitých dovedností. Dítě v takovém období přirozené hledá možnosti, jak svou dovednost zdokonalovat (např. batole, které se snaží chodit nebo předškolák, kterého začnou zajímat písmenka a ptá se, co je kde napsáno). Dítě se v takové chvíli učí přirozeně, z vlastní vůle a přináší mu to radost. Není-li takové období využito, senzitivita zaniká. A později se dítě danou věc učí s většími těžkostmi, menší radostí a často jen z donucení.
  3. Připravené prostředí. – Děti potřebují být obklopeny takovými podněty, aby měly možnost rozvíjet své zájmy v rámci svého „senzitivního období“. Proto je v montessori pedagogice kladen důraz na pracovní místo, pomůcky, předměty k manipulaci, které jsou uspořádány tak, aby umožňovaly osvojení nových poznatků samostatně, bez vnější pomoci.
  4. Koncentrace. – Dítě, pokud má přístup k tomu, co v daném období potřebuje, pak je zaujato prací natolik, že je schopno se soustředit intenzivně a dlouhodobě na práci. Koncentrace je základem učení.
  5. Dítě je tvůrcem sebe sama – Ačkoliv se dítě vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty a ovlivňují ho lidé v blízkém okolí, přesto pouze ono samo určuje, které podněty, jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání.
  6. Práce rukou je základem pro pochopení věcí, jevů, rozvoj myšlení a řeči. – Je potřeba vycházet z konkrétního poznání a manipulace s věcmi. Proto se děti v montessori školách učí vše na názorných pomůckách, které si mohou vzít do ruky.
  7. Celostní učení. – Vzájemné působení tělesné a duševní aktivity se musí promítat i do procesu učení.

Dr. Maria Montessori
Maria Montessori se narodila v Itálii v roce 1870 a byla lékařkou (první doktorkou medicíny ženského pohlaví v Itálii), matematičkou a bioložkou, která na základě svého rozsáhlého výzkumu a především praxe s dětmi změnila pohled na to, jakým způsobem se děti učí a rozvíjejí. Její výzkum začal na dětech mentálně retardovaných, ale poté co všechny takové děti měly v závěrečných zkouškách lepší výsledky než byl průměr Itálie, začala se zabývat tím, co by teprve mohla dokázat s dětmi, které nemají takto ztížené podmínky. Více najdete např. na wikipedii.

Montessori pedagogika ve světě
Montessori pedagogika se nejdříve začala šířit na začátku 20. století v Itálii – rodném místě Marie Montessori. Fašistický vůdce Mussolini byl nejdříve nadšen výsledky žáků, ale poté co zjistil, že děti v tomto systému vychovávané se nenechají lehce zmanipulovat fašistickou propagandou, nechal ukončit veškeré aktivity související s Montessori pedagogikou.

Montessori pedagogikou si ve světě prošli například Princové William a Harry z anglické královské rodiny, Larry Page a Sergey Brin – zakladatelé Googlu, kteří mnohé z Montessori pedagogiky implementovali i do svojí firmy (například nesoutěžní prostředí uvnitř firmy, důraz na prostředí, ve kterém lidé pracují), Mark Zuckerberg – zakladatel Facebooku, Bill Gates – zakladatel Microsoftu, Andrew Lloyd Webber – skladatel… A nespočetné množství zdánlivě „obyčejných“ lidí působících nyní v nejrůznějších odvětvích.

Další informace můžete nalézt například na

Montessori pedagogika v České republice
V meziválečné době u nás probíhalo mnoho aktivit směřujících k reformě vzdělávání, ale byly zastaveny fašisty (na některých místech byly knihy o Montessori pedagogice i páleny) a komunisté v nich také neměli zájem pokračovat, protože Rakousko-Uherský systém, který vídáme ve školách dodnes, napomáhal výchově propagandě poslušných občanů a byl jednoduše ideologicky kontrolovatelný. Proto se u nás různé alternativy začínají uchytávat až po sametové revoluci na konci 20. století, tedy skoro sto let po tom, co Maria Montessori prezentovala své myšlenky světu.

První Montessori třída byla otevřena v roce 2001 v Kladně, nyní jsou po České republice tři desítky škol, které mají školní vzdělávací plán podle Montessori pedagogiky a zhruba sto škol mateřských. Dále jsou stovky mateřských škol a rodinných center, které se inspirují některými prvky Montessori pedagogiky. Na Vysočině, jako v jednom z posledních krajů, zatím žádná Montessori škola není. První mateřská škola by zde měla zahájit svůj provoz v září 2013.

Více informací můžete nalézt například na

Podobné koncepty
Dr. Maria Montessori nebyla jediná, kdo si začal uvědomovat to, jak se děti opravdu učí. Proto vznikaly a vznikají koncepty postavené na podobných myšlenkách. Budeme na ně postupně odkazovat v rubrice Zajímavá videa a odkazy.